Znehodnotili jsme slovo i vlastní řečový projev! Nadměrným zneužívaným jsme ho devalvovali tak, že lidské slovo ztratilo svou původní váhu, sílu, hloubku a význam. Stal se z něj bezcenný brak, kterého je všude nadmíru, a kterým se neuvěřitelně plýtvá.
„Vaše řeč budiž ano, nebo ne. Vše ostatní je od zlého!“ Tuto velkou moudrost jsme vůbec nepochopili a nedrželi se jí, čehož důsledkem, pokud se to nezmění, bude muset být duchovní záhuba milionů duší, které se utopí v nesmírném oceánu balastu, vytvořeného a neustále vytvářeného lidským slovním projevem.
„Vaše řeč budiž ano – ano, ne – ne! Vše ostatní, co je nad to, je od zlého!“ Co znamenají tato slova? Neznamenají strojovou úsečnost, nebo zúžení řeči pouze na slova ano a ne. Toto doporučení je podněcováním k stručnosti, k věcnosti a k jednoduchosti ve vyjadřování. Podněcováním k tomu, abychom vždy říkali jenom to, co je opravdu podstatné a má smysl a význam.
Tímto způsobem by mělo pak každé vyslovené, nebo napsané slovo svou vážnost, svou hlubokou výpovědní hodnotu a skutečnou cenu. Každé takové slovo by bylo pak slovem, za kterým se dá stát, o které se dá opřít, a na které se dá spolehnout.
„Co je nad to, je od zlého!“ Prázdné a bezmyšlenkovité řečnění je zlem! Zlem, které otrávilo lidský řečový projev a znehodnotilo ho!
Jakou zbraní však kdo zachází, takovou nakonec schází! Bezmyšlenkovitost, povrchnost, plytkost, nevěcnost a prázdnota v řeči formuje povrchní, mělké, prázdné, nevěcní a stádovité lidi. Používání znehodnocené řeči duševně znehodnocuje ty, kteří ji používají!
Jakým způsobem hovoříme, takovými se nakonec také staneme! Řeč formuje lidi! Nesprávný a špatný způsob řeči nás formuje nesprávným a špatným způsobem!
A v dnešní době informačního nadbytku to dosahuje svého vrcholu. Ze všech stran se na nás valí lavina slov, z nichž snad až 99 procent nemá žádný hlubší význam, ani smysl. Je to pouze bezobsažná prázdnota, která nejednou vzniká právě proto, aby prostřednictvím jejího každodenního přetlaku byli lidé otupeni a stali se povrchní, nemyslící a snadno ovladatelnou masou. Záměrem a účelem šíření prázdnoty v řeči je vytváření prázdných lidí! Je jím degradace lidské osobnosti, jejímž konečným cílem je vytvoření stáda nemyslících, tupých a snadno ovladatelných bytostí.
Kdo najde sílu vystoupit z tohoto kolotoče? Kdo ještě v sobě najde sílu a dokáže se vzepřít všudypřítomné prázdnotě a povrchnosti? Kdo dokáže od sebe nekompromisně odvrhnout všechen balast, a jakoby ostrým mečem oddělit hodnotné od nehodnotného?
Takové něco je v dnešní době opravdu velmi těžké, avšak kdo toho nebude schopen, ten přijde o své lidství! Duševně a duchovně bude totiž muset zahynout v oceánu balastu, vytvořeného prázdnotou lidského řečového projevu.
Když se říká, že méně je někdy více, tak v tomto případě, v případě našeho vztahu k informacím to platí dvojnásob. Raději tedy méně, mnohem méně, ale hodnotnějšího, hlubšího a duchovně kvalitnějšího. A mnohdy je dokonce setrvávání v tichém přemýšlení daleko cennější, hodnotnější a užitečnější, než mnohé z toho, co se na nás hlučně a vtíravě valí zvenčí. Ve skutečnosti totiž jsou to právě chvilky tichého uvažování, v nichž dozrává naše osobnost. Ticho tedy nejen že léčí, ale rozvíjí, utváří a formuje naši samostatnou osobnost. A my jako lidé máme být přece osobnostmi a ne pouze nějakými humanoidy, neschopnými samostatně myslet. Humanoidy, kteří kráčejí svým životem nesamostatně, tupě a pouze podle chtění jiných.
Komentáre