Naše touhy a naše cíle nás přivedly tam, kde se dnes nacházíme! Přivedly nás k pandemii apokalyptických rozměrů proto, abychom pochopili že byly nesprávné, a že naše hodnotová orientace byla mylná.
Lidé si to však nechtějí za žádnou cenu uvědomit a nechtějí to pochopit. Jsou stále odhodláni hnát se nadále za naprosto stejnými cíli a naprosto stejnými hodnotami, jakmile pandemie projde. Slepota a hluchota veřejnosti ohledně toho, co se to vlastně v současnosti skutečně děje a proč se to děje je obrovská. A tento text vznikl proto, aby došlo alespoň k jejímu částečnému prolomení.
Člověk je bytostí duchovní a tomu musí odpovídat také jeho cíle. Proto mají být duchovní! Musí mít souvislost s říší Ducha, nacházející se nad hmotností. Musí to tedy být cíle, stojící nad pozemským a sahající vysoko nad materiální realitu. Jen prostřednictvím takovýchto cílů můžeme naplnit vlastní smysl bytí v tomto univerzu, protože ve své nejhlubší podstatě jsme bytostmi ducha.
Co však jsou duchovní hodnoty? Podle čeho je poznáme?
Poznáme je podle toho, že jde o hodnoty věčné a ne jen přechodné. Že přinášejí prospěch z hlediska věčnosti a ne jen prospěch z hlediska pozemské přítomnosti. Neboť to, co je hodnotné jen materiálně a pozemsky jednou pomine, zatímco to, co je hodnotné duchovně přetrvá navěky. To, co je duchovně hodnotné zůstává tedy živé i tehdy, když přijdeme o své fyzické tělo, nebo i když se jednou zhroutí celý materiální vesmír.
A nejen to! Tento druh hodnot má schopnost učinit také naše současné pozemské bytí mnohem lepší, krásnější, šťastnější, harmoničtější a ušlechtilejší. Pouze to, co nás zvedá směrem vzhůru má v tomto stvoření nějakou cenu. Pokud ale věnujeme své úsilí a svou námahu věcem, které nemají absolutně žádný vliv na náš potřebný duchovní vzestup, pouze marníme svůj čas, svou sílu a celý svůj život.
Jaké jsou tedy konkrétní věčné hodnoty, o které máme usilovat a které nikdy nezaniknou? Je to láska, je to spravedlnost, je to dobro, je to nesobecké dávání, je to ochota pomáhat, je to čistota mysli a úcta ke Stvořiteli.
To znamená, že pokud se budeme o něco pozemsky usilovat a bude to přinášet dobro, lásku a spravedlnost, je to dobrý a užitečný cíl, protože je spojen s hodnotami s přesahem do věčnosti. Jedině takové cíle jsou hodné úsilí člověka, protože v konečném důsledku nepřinášejí užitek pouze z hlediska věčnosti, ale přinášejí skutečné štěstí, harmonii a požehnání také z hlediska současného pozemského bytí.
Takto by to mělo být, ale žel není, protože lidstvo tyto skutečnosti vůbec nezohledňuje. A v tom spočívá jeho tragédie! V tom spočívá jeho neštěstí, které v současnosti vyvrcholilo pandemií apokalyptických rozměrů. Jak k tomu došlo?
Cíle lidstva nejsou již dlouhodobě duchovní, ale jsou jen racionálně materiální. Nejsou to tedy cíle s přesahem do věčnosti, ale jsou to cíle orientované pouze na materiální realitu. Jsou to cíle, pohybující se pouze v rámci pozemské materie. Po ničem jiném lidé již dlouhodobě netouží a neusilují, až na nemnohé výjimky.
Celkem konkrétně jde o hodnoty, jako jsou peníze, zisk, majetky, moc, vliv a sláva. Nebo jinak řečeno: mít, vlastnit a užívat si. Toto je krédo lidstva a toto je jeho hlavní cíl! Jedině tomuto je věnováno téměř všechno snažení lidstva, a tímto způsobem jsme nakonec dospěli až k pandemii. Jak?
Tak, že nízké a čistě pozemské cíle lidstva byly dohnány do absurdna. Jeho snažení, shrnuto do slov: mít, vlastnit a užívat si, dotáhli ti nejbohatší a nejvlivnější našeho světa do maxima svou touhou mít tolik, kolik se jen dá, vlastnit absolutně všechno na světě, nejlépe celý svět, a užívat si všech možnosti naší planety jen pro sebe.
Takovým způsobem stvořily nízké a pouze čistě materialistické cíle lidstva chorobně uvažující elitu nejmocnějších, která se nakonec rozhodla uchvátit celý svět pouze sama pro sebe. Která se rozhodla nastolit Nový světový řád nadvlády nad zotročeným, podmaněným a na jednu, takzvanou zlatou miliardu zdecimovaným lidstvem. Proto byl laboratorně vyrobený koronavirus rozšířen po celém světě. Obyvatelstvo je jím decimováno a zároveň je připravováno o svá práva. Náš svět se stal světem domácího vězení, světem příkazů, zákazů, omezení, kontrol, testování a dosud nevídané nesvobody. A pokud se i situace změní k lepšímu, již to s největší pravděpodobností nikdy nebude tentýž svět, jaký býval předtím.
A tak každý, kdo předtím uznával pouze čistě materialistické cíle a hodnoty má možnost na vlastní kůži prožívat, kam nás tyto cíle a hodnoty přivedly. Na základě tohoto prožívání, které zásadním způsobem zasáhlo úplně každého, si tyto skutečnosti a souvislosti máme možnost uvědomit a pochopit je. Apokalyptické dění na naší planetě nám ukazuje, že naše dosavadní cíle a hodnoty byly nesprávné, a že byly cestou, vedoucí do neštěstí. A toto neštěstí se nakonec sesypalo na naše hlavy přesně tak, jak to před staletími předpověděli proroci, kteří nás upozorňovali na nutnost úsilí o správné cíle a hodnoty, jako také na neštěstí a tragédii, nerozlučně spojeny s úsilím o nesprávné cíle a nesprávné hodnoty.
A to co předpověděli se také naplnilo, protože jen to, co v sobě nese přesah do věčnosti může mít věčného trvání a může se neustále rozvíjet a vzkvétat. Avšak to, co je jen čistě materiální, bez jakéhokoliv přesahu do věčnosti, musí časem dospět do něčeho chorobného, co nakonec jako nemoc zachvátí celý svět.
A náš svět, který byl v duchovní nedostatečnosti svých cílů již dávno duchovně nemocný, onemocněl nyní také navenek. Zoufale a bolestně se zmítá v nemoci, ke které dospěl nízkostí a nedostatečností vlastních cílů, a ze které se může zcela vyléčit jen tím, se začne snažit o pravé cíle, hodné člověka.
Ať jsou proto nyní všechny naše cíle jen s přesahem do věčnosti. Ať vždy nějakým způsobem souvisí s duchem, co znamená, že pokud budeme něco dělat a o něco se snažit, vždy se ptejme, jaký duchovní užitek to nám i lidem kolem nás přinese. Neboť všechny cíle, kterým toto chybí, jsou nedostatečné. A pokud za nimi budeme s tupou urputností stále kráčet, přivedou nakonec nás samotné i lidi kolem nás do neštěstí.
Komentáre