Za poslední měsíce se nejen v Evropě, ale i na jiných kontinentech světa událo mnoho neočekávaných přírodních katastrof se zničujícími následky, které zaskočily většinu současné lidské populace. Společenská atmosféra je napjatá. Prudké lijáky provázené nárazy větru připravily milióny lidí o základní jistoty. Nejhrozivější je přitom skutečnost, že podobné katastrofy se mohou nejenom v blízké době opět opakovat, ale mohou kdykoliv v budoucnu pokračovat ve svém pustošení i na místech, kde doposud vládl po celá staletí klidný život. Potvrzují to vědecké výzkumy, neboť dochází k nadměrnému globálnímu oteplování zemské atmosféry, a právě tento rozvíjející se klimatický jev se na prudkých výkyvech počasí bude významně podílet.
Co je tedy v této pohnuté době skutečně podstatné si uvědomit?
Nejpodstatnější je uvědomit si pravou příčinu vzniku katastrof. Tedy to, že přírodní katastrofy mají přímou souvislost s nízkou úrovní lidského myšlení, které je převážně sobecky zaměřené. Právě tyto sobecké myšlenky uvolňují do světa obrovskou masu zneužité energie, která je spouštěcím mechanismem přírodních katastrof.
Globální oteplování zemského povrchu, jež je v těchto souvislostech často zmiňováno, je jen spouštěcím fyzikálním mechanismem, který dává neviditelné, a přece existující síle sobeckých myšlenek možnost odpovídajícího uvolnění.
Pravá příčina katastrof (včetně globálního oteplování, ztráty ozónové vrstvy a všech ostatních jevů, které označujeme za jejich příčiny) nespočívá tedy jen v nedostatečném ekologickém vlivu lidstva, ale především již v jeho myšlenkovém naladění.
Jaký je pravý smysl popsaného dění?
Účelem není způsobování utrpení lidem, kteří sobecké myšlení pěstují, ale zákonitá samoregulace dění ve Stvoření, jehož cílem je zachování života na Zemi.
V jistém smyslu se jedná o zákonitý děj akce a reakce, při kterém se neviditelné pnutí znehodnocené energie sobeckých myšlenek uvolňuje v podobě viditelných následků, jež nazýváme živelné katastrofy.
Lidské utrpení vzniká následkem této samočinné regulace, protože právě člověk je původcem sobeckého myšlení.
Kudy vede cesta ke zlepšení tohoto stavu?
Cesta vede skrze skutečné duševní procitnutí těch lidí, kteří dnes chovají sobecké myšlenky.
Toto procitnutí bude mít za následek, že lidé začnou se více zabývat tím, jak ze sebe vydávat dobro místo jednostranného požadování a braní. Ono dávání se však nebude vztahovat výlučně na materiální oblast. Skutečně dávat je možné i duševní hodnoty, jako je například radost, naděje, pochopení, trpělivost či obětavost v utrpení.
Toto dávání bude tím nejpodstatnějším bodem obratu. Politická, náboženská či národnostní příslušnost nebude přitom podstatná. Procitnutí, jež by dokázalo uskutečnit tuto velmi důležitou změnu v přístupu člověka k životu, však podle všech ukazatelů dosavadního vývoje lidstva bude moci přivodit jen to nejtěžší prožívání následků, vyvolaných nesprávným myšlením a vůbec úsilím lidstva. Žel, utrpení se zřejmě stane pro milióny lidí jedinou možnou cestou k přeměně k lepšímu, a proto hromadící se živelné katastrofy budou muset být pokorně přijaty jako krajní součást obrody lidí na Zemi.
Co je nevyhnutelné urychleně vykonat?
Každý člověk by si měl uvědomit, že on sám musí usilovat o svoji vzornost při změně myšlení. Jinak mu nic neprospěje o výše uvedených skutečnostech vědět a sám bude tím muset trpět.
Tato změna však nemůže být vynucená strachem o přežití, ale všeobsáhlou touhou po krásnějším a ušlechtilejším prožívání.
Kromě toho je naléhavě nutné, aby každý člověk začal hledat sobě vlastním způsobem cestu, jak zpřístupnit jiným lidem poznatky o důležitosti správného myšlení ve vztahu k přírodním katastrofám a zachování života na Zemi. Především na rovině osobních vztahů, ale i prostřednictvím masmédií, které jsou dnes převážně tendenčně zneužívány. Lidstvo bude toto poznání nesmírně potřebovat a s narůstajícím utrpením stane se pro mnohé záchranným lanem před nejtěžším utrpením. Toto poznání bude mít větší hodnotu než všechny peníze.
Správná duchovní orientace a důvěra člověka ve Stvořitele, osvobozená od náboženského dogmatismu, může být nenahraditelným zdrojem odhodlání a vytrvalosti v úsilí o přeměnu lidstva.
Komentáre