O dobrých a špatných poslech - o myšlenkách

Asi každý se někdy zamýšlel, proč se děje onomu člověku to či ono. Proč se jednomu daří na co sáhne, a proč se zrovna tam tomu zlomila noha. Každému jen trochu vážně přemýšlejícímu musí být jasné, že v tom není žádná libovůle. Vždyť všechny planety, slunce, galaxie, se pohybují na milimetr přesně tak, že se vesmír jen tak „nezboří“, protože jedna planeta chtěla být důležitější než jiná a vybočila ze své stanovené dráhy. Celý ten obrovský vesmír je řízen přesně a důsledně. Proč by tedy měla být naše malinkatá planetka, která se zdá být člověku tak důležitá, výjimkou?

Tedy, vše je přesně řízeno, i to, co se stane danému člověku. Ovšem budoucnost člověka není přesně dána. To on sám si řídí vlastní budoucnost, a to tím, jak se chová. Nestalo se vám někdy, že jste se na někoho bezdůvodně velmi naštvali, a příští den se vám to vrátilo? Ano, někde v hloubi duše cítíme, že je to tak, ale nikomu z nás se nechce přiznat, že je to vlastně naše vina, to, co se nám děje. Je to přece tak jednoduché láteřit na osud a cítit se vždy oběťmi nějaké nespravedlnosti. Ale takovým přístupem si opravdu moc nepomůžeme. Je potřeba si přestat cokoliv předstírat a podívat se pravdě do očí. Jakmile si jednou toto přiznáme, bude nám opravdu mnohem lehčeji. Jestli toto dokážeme, první krok k úspěchu je za námi.

Činy, slova i myšlenky se nám vracejí. Můžeme někomu pomoci odnést tašku do schodů, což je čin. Můžeme někomu dodat sebedůvěru a naději, což jsou slova. A pozor! Když někomu něco přejeme, nebo nepřejeme, tak se nám to také vrátí!

Jen si zkuste, ale jen na malou chviličku, představit, že jste jeli v autě a nabourali jste. Cítíte ten stres, strach, to nepříjemné brnění v břiše. Jak se při tom cítíte? Ano, velmi špatně. A nyní si představte, že jste dali příteli dárek, a on z něj má obrovskou čistou radost. Jak se cítíte při tom? Ano, máte radost.

A to jsme zůstali jen na úrovni myšlenek. Jen jsme si situaci představovali. Ale má to vliv na naše nynější rozpoložení. Kdo nyní může pochybovat o síle myšlení?

Tedy, když někomu závidíte jeho drahé auto, vysíláte na něj takovou myšlenku, která majitele auta zasáhne a způsobí mu, že se nebude cítit dobře. A vy za to můžete, že se necítí dobře. Jistě se vám to dříve nebo později vrátí. Ale stejně působí dobré myšlenky. Přání od srdce dokáže tolik posílit, dodat naději. Všechny dobré myšlenky jsou tak krásné.

Ti, kteří to se sebou myslí opravdu dobře, ti se dostali do bodu, kdy chtějí mít jen dobré myšlenky. Po pár dnech však zjistíte, že to není až tak jednoduché. Ale ono to je jednoduché, stačí vědět, jak na to. Představte si nyní obraz:

Vy jste králi nebo královnami svého panství, a máte ve svých službách nekonečné množství poslů. Poslů, kteří jsou bezbarví, sedí na bezbarvých koních, nemají výraz. Každou chvíli takovéhoto posla pošlete do světa. Ovšem, neposíláte ho již bezbarvého. Tím, za jakým účelem posla posíláte, tím ho oblékáte, dáváte mu výraz v očích, barvu jeho koně.

Špatní králové vysílají pouze agresivní a bojechtivé posly. Ti podle toho také vypadají. Rozedraný šat, propadlé oči… Ovšem, nebudeme přece podporovat v myšlenkách takovéto obrazy.

Dobří králové, ti vysílají jen podporující, budující posly. Je to krása na ně pohledět. Rytíři na bílých koních. Dobrotivý, ale přísný výraz se zračí v jejich nádherných tvářích.

A takovíto poslové, ať již dobří či špatní, vyjíždějí do světa. Jedou krajinou takovou, která je stejná jako oni. Škaredí poslové jezdívají šedivými pouštěmi. Nádherní rytíři projíždějí krásnými kraji. A jak tito poslové projíždějí, v krajině se k takovým poslům stále přidávají stejní lidé. K pobudům pobudové, k rytířům rytíři. A po čase se posel vrátí zpět k vám. Ovšem, za tu dobu, co je na cestách, už není sám. A tak se na vás doslova řítí kupa lupičů, kteří vás oloupí, nebo se v lesku a nádheře skví šik zlatavých rytířů, kteří jsou stále připraveni budovat a podporovat, proto vám také pomáhají. Z jednoho rytíře se stal šik. Každá myšlenka zesiluje. Také tím se tvoří dobro na Zemi.

Ale kdo je vlastně král? Kdo vysílá tyto posly?

Je to naše chtění, naše vůle. Kdo má špatné chtění, jeho král nezná dobro, a prostě neumí posílat posly nádherné.

Král, který zná dobro, a jedině dobro chce, jedině po dobru touží, takový král bude posílat do světa pouze a jen budující rytíře.

Tedy stačí mít opravdu pevné chtění k dobrému a nemusíme se bát o čistotu svých myšlenek. Není potřeba násilně vyvolávat dobré myšlenky. Stačí mít vůli k dobrému.

Ano, jistěže hned, jak se člověk odhodlá se takto změnit, to samo nepřijde. Bude to potřebovat úsilí. Ale toto úsilí bude nyní využito správným způsobem, a tím půjde změna mnohem snadněji.

Přece - kdo by nechtěl vysílat do světa jen samé zářivé rytíře, kteří jdou pomáhajícně krajinou, až se po čase na obzoru vynoří nádherné vojsko rytířů, kteří jsou vždy připravení pomáhat a ochraňovat vše dobré?