Všimněme si však, jak obvykle tráví svůj volný čas, například když se vrátí domů ze zaměstnání, netíží ho právě rodinné povinnosti a má pro sebe vyhrazenou „chvilku“ volna. Je téměř samozřejmostí, že mnohý z nás si bezstarostně sedne před televizní obrazovku a s pocitem zadostiučinění sleduje program, který si zvolil. Někdy dokonce ani nesleduje, jen nesmyslně přepíná programy jeden za druhým, jako by hledal něco dávno ztraceného.
Nehleďme nyní na to, že při tom narazí na mnoho podnětů, které svou agresivitou a nízkostí okamžitě špiní jeho myšlenkové naladění, ale zaměřme se na to, o co se rouhavě ochuzuje – dar času.
Pokud člověk prosedí nečinně před televizní obrazovkou jen 5 minut denně (a to by patřil k chvályhodným výjimkám), tak za týden ztratí 35 minut. „To není mnoho,“ řekneme si. Avšak za měsíc už se jedná o ztrátu 140 minut a za rok až o 1680 minut! To je dohromady 28 hodin - tedy více než jeden den, který mohl být moudře využit pro naplnění smyslu života, na který nezbývá čas.
Avšak tráví moderní člověk u obrazovky nesmyslně skutečně jen pět minut denně? Buďme upřímní a spočtěme si, kolik času ztratí podobným způsobem člověk, který stráví u televize průměrně 3 hodiny denně. Za týden se jedná o ztrátu 21 hodin a za měsíc 84 hodin. Za rok se jedná o obrovskou ztrátu ve výši 1008 hodin, což je dohromady 42 dny, tedy jeden a čtvrt měsíce v roce na jednoho člověka. Tříčlenná rodina ztratí takovýmto zdánlivě nevinným marněním času celých 126 dní v roce!
Položme si nyní otázku: Kolik užitečných činů na pomoc druhým lidem na Zemi by se dalo za tuto promarněnou dobu vykonat? Kolik užitečných knih přečíst, kolik stromů v přírodě zasadit na pomoc celé planetě? A konečně - může člověk, který se takto obírá o čas, tvrdit, že nemá dost času zabývat se smyslem svého života a tím, jak být užitečný? Nestojí nám to všechno za vážné zamyšlení?
Tím však nemá být řečeno, že se má člověk striktně vyhýbat televizi. To by bylo nesprávně pochopeno, protože někdy je možné najít program, který člověka obohatí. Avšak každý má být uvedenými slovy přiveden k tomu, aby sám za sebe poznal, kde všude zbytečně utrácí více času, než je třeba, aniž si to uvědomuje.
Pro někoho může být kamenem úrazu ztrácení se v navyklých plytkých pouličních rozhovorech, rozmarných nákupech, příliš dlouhém spánku atd. Při tom všem může nepozorovaně ztratit dokonce ještě více času než při bezduchém sledování televize.
Kdysi bylo Ježíšem, Synem Božím, lidstvu varovně sděleno, že jednou budeme souzeni za každé zbytečné slovo, které vyslovíme. To platí stále, ale je třeba k tomu dodat následující: Člověk nebude souzen jen za každé slovo, které vysloví, ale i za každý nádech, který mu je dopřáno prožít, a rovněž za každou minutu dne, kterou promrhá v nicotnosti svého nesoustředěného vnitřního života!
Je čas, kdy musíme hledat způsoby, jak úžasný dar našeho života naplno využít – byť bychom jej prožívali v samotě, chudobě či nemoci. Čas je vzácný dar, který můžeme využít, pokud si to skutečně uvědomíme a ožije v nás touha po krásnějším a čistším životě.
Využijme tedy dar času naplno a správně, neboť vyúčtování každé minuty se neúprosně blíží a běda každému z nás, bude-li jen jediná, kterou nedokážeme čestně zodpovědět a obhájit!
Komentáre