Nástrahy letních dní


S příchodem teplých dní se zvýšilo opětně množství spoře oděných jedinců – mužů, žen i mladých děvčat. Pod pláštíkem letní módy se sklon k ukazování těla dnes uplatňuje téměř bez zábran přirozené stydlivosti, a žel, mnozí to považují za projev „pokroku a osvobození se od zbytečných skrupulí, patřících do středověku“.

Podívejme se nyní na skutečný dopad bezmyšlenkovitého přizpůsobování se módním trendům z duchovně-duševního hlediska. Poslouží nám k tomu velmi dobře následující případ mladé ženy.

Kateřina nepatřila v období svého mládí k výstředním děvčatům, protože měla již od dětství přirozeně rozvinutý stud a raději vyhledávala samotu před hlučnou společností. I když si to sama neuvědomovala, příchod do hlučného prostředí ji vždy obtěžoval a vyčerpával.

Její přirozené chování však bylo po dosažení 16-tého roku života velmi ohroženo. Čím? Okruhem kamarádů, kteří se jí posmívali a považovali ji za hloupé, naivní děvče, které neví, co chce. Určitý čas tomuto nátlaku dokázala vzdorovat a zachovávala si přirozené způsoby chování, avšak nakonec se přece jen podvolila. V letních měsících si začala tedy i ona oblékat krátké sukně a trička s hlubokým výstřihem a úměrně tomu přizpůsobila i své vyjadřování.

Tyto změny působily na okolí přesvědčivě a umožnily jí najít si přítele. Avšak vše se ukázalo jako jen dočasné. Každý cítil, že její duše je v podstatě zcela jiná, čistá, a že nový styl jí ve skutečnosti nesedí. Její konání proto způsobovalo, že čím moderněji se snažila vyhlížet, zacházejíc častokrát až do extrému, tím trapněji a odpudivěji to působilo na její okolí.

Později ale následovalo ještě něco horšího. Kateřině se vztah s přítelem rozpadl a ona začala být náladová, což brzy přerostlo v citovou labilitu. Často o samotě plakala, zoufajíc si sama nad sebou i nad svým životem. Zdálo se jí, jako by na ní padl černý závoj, přes který již neviděla slunce na nebi ani krásu přírody ve svém okolí. Začala si také uvědomovat, že síla, kterou dříve cítila v duši, spočívala právě v její rozhodnosti, odvaze a odhodlání obhájit hodnoty, jimiž byla i díky dobré výchově obdařena.

Matka, která jí vždy rozuměla, nyní nevěděla, jak jí pomoci. Zdánlivě náhodně se však dověděla o muži z nedalekého města, který by mohl na základě svých zkušeností a jasnozřivosti najít řešení problému Kateřiny. Rozhodla se proto navštívit jej s prosbou o radu. A co se dozvěděla?

Kateřina trpěla, protože pozornost mužů z okolí se nesoustředila na její osobnost, zračící se ve tváři, ale jen na určité proporce jejího těla. Tím vyvolávala doslova vlny myšlenek nízké smyslné žádostivosti mužů, které nemohla kontrolovat a které ji energeticky obtěžovaly, zneuctívaly a pošpiňovaly podobně, jako bývá zašpiněn člověk, kterého „oháží“ blátem. Nemalou mírou se na jejím stavu podílely i závistí nabité myšlenky některých děvčat, které si rovněž přály mít pěkné tělo, jako měla ona sama, tělo, jež by také vystavovaly na odiv, vzdor tomu, že byly na úkor svých tělesných proporcí obdařeny jinými přednostmi.

Vlnu duševní úzkosti posílily i myšlenky opovržení, kterým byla Kateřina vystavena pro své vyzývavé chování od tzv. slušných lidí. I tyto působily na Kateřinu a její duševní stav stejně energeticky škodlivě jako myšlenky nízké žádostivosti mužů, protože i jim chyběla pomáhající láska a dobropřejnost.

Posledním silným vlivem bylo uvolnění rodové karmy, která by se nikdy nemohla projevit tak škodlivými účinky, kdyby o tom Kateřina sama nerozhodla svojí slabostí.

Setkání přineslo matce i Kateřině poznání, díky němuž se její stav po krátkém čase podstatně zlepšil. Zlepšení však nespočívalo v ničem jiném než v opětovném nabytí studu a cudnosti jako základních hodnot lidskosti, chránících každého před úpadkem do proudů negativních energií.

Nabízí se však otázka. Kolik mladých dívek se v následujícím roce v novém období letního horka ocitne před podobnou nenápadnou možností úpadku? Dají si i ony stejně jako Kateřina poradit?

Komentáre