Apokalypsa!


Zažívali jsme dny extrémních teplot, na některých místech až +42 stupňů, možná i víc. Člověk nemusí mít ani značkový teploměr, aby reálně viděl, jaké číslo je na teploměru. Stačí vnímat, co se kolem něho děje, a už samotný nádech signalizuje, že teplota vzduchu převyšuje reálnou teplotu těla.

Denně poslouchám, ať už na sociálních sítích, nebo i v běžném životě, lamentující lidi, kteří přímo propadají chaosu a panice z blížící se Apokalypsy, a kteří současné Dění nazývají apokalyptickým peklem, či koncem světa.

Shromažďují zásoby pitné vody a potravin, zajišťují své příbytky a ve strachu a beznaději očekávají Jezdce Apokalypsy: pohromy, války, chaos, hladomor a boj o přežití.

Slovo Apokalypsa se používá jako nějaký strašák.

Přitom si člověk, a hlavně někteří čtenáři Poselství Grálu, ani neuvědomují správný význam tohoto slova. Rovněž si neuvědomují, že Apokalypsa, jakož i Zjevení Jana, které si mnozí vysvětlují pouze rozumovým pojetím, má konkrétní zákonitý význam, který je zakotven v Zákonech Stvořitele od prvopočátku.

Jedná se o nezbytný proces očisty Stvoření ve smyslu Zákonů Stvořitele, a ne o nějaké svévolné zničení planety Země, života na Zemi, nebo jakékoli další existence samotného Stvoření.

Lidský rozum, který je ohraničen prostorem a časem, a který dokáže vnímat jen to pozemské a hmatatelné, vytváří v člověku pocity strachu a beznaděje, a nutí ho všechno fyzicky zajišťovat, ochraňovat a získávat co nejvíce.

Přitom význam slova Apokalypsa znamená odhalení – odkrytí – zjevení, ne nějaké svévolné ničení a katastrofické scénáře, kterými někteří „duchovní vůdci“ straší jiné.

Apokalyptické Dění by pro zralého člověka mělo být tím nejkrásnějším a nejšťastnějším obdobím, kdy s radostí opouští to staré, špatné a nepotřebné, co stojí na mylném základě lidského rozumu, a vytváří prostor pro to nové a krásné, postavené na skálopevných základech Zákonů Stvořitele a Jeho Svaté Vůle.

Jen to, co skálopevně stojí v Pravdě Boží, obstojí! Všechno ostatní, to falešné, co povstalo z přepychu a pokřiveného lidského rozumu – nástroje Lucifera, se musí zhroutit.

„Míra trosek záleží na vás,“ znějí slova našeho Pána, který nám v době Soudu podává pomocnou ruku, zakotvenou ve Slově Pravdy. Živé Slovo Pravdy, které obsahuje návod k přežití a vede člověka zpět na cestu, ze které se odklonil.

Hmota není základem našeho bytí, ale duch.

Zbytečně si budeme stavět bunkry a pevnosti, shromažďovat potraviny, vodu a soustřeďovat se na přicházející katastrofické scénáře, které jsou výplodem lidského rozumu, když duch bude živořit a umírat hladem po Pravdě Stvořitele.

Zbytečně budeme pátrat po osobách a zachráncích, když každou vteřinu života trávíme v přízemních energiích strachu a beznaděje o pozemský majetek. Když se budeme zabývat tím, jak se zajistit, abychom přežili a aby náš majetek utrpěl co nejmenší škody, ale pro své duchovní přežití nepohneme ani prstem.

Ano, budou to katastrofy, hlavně pro ty, co lpí na tom hmotném a pozemském. Doslova se bude pod nimi "třást země". Ne proto, že je chce Pán trestat, ale proto, že si takový trest přivodili sami ve smyslu Zákona zvratného působení: „Co zaseješ, to sklidíš.“ A také ve smyslu Zákona přitažlivosti stejnorodého, jaké myšlenky, slova a činy živíme, takové si k sobě zesílené přitahujeme.

Každý jeden z nás je tím apokalyptickým jezdcem sám sobě. Tlak Světla zjevuje Pravdu o každém z nás. Všechno to špatné, co v sobě nosíme, se v duchovním formuje do útvarů, které mají své formy nízkých, přízemních energií. Ty se nám vracejí a my je musíme sklidit - odžít. Zákony Stvořitele se nedají obcházet ani ohýbat tak, jako světské zákony, které pokřivil lidský rozum.

Neukazujme prstem na jiné. Nehledejme selhání druhých, ale obraťme pozornost do svého nitra.

Každý ze čtenářů Poselství Grálu, který se stal vědoucím či povolaným, nepřišel na tento svět proto, aby jiné strašil, budoval kult osobnosti, či vůdcovství. Přišel sloužit Pánu a svým bližním. Přišel svým přirozeným působením ukázat cestu a stát se tím majákem, který skálopevně stojí v Pravdě Páně a ukazuje cestu ke Světlu.

Velká zodpovědnost je na ramenou vědících a povolaných, desetinásobně větší než u bloudících a nic netušících.

Naše činy jdou za námi, jsou a budou viditelné, neboť tlak Světla vytáhne na povrch všechno, dobré i špatné. To špatné se bude muset zhroutit a svět, jaký byl dosud, zanikne v troskách rozkladu.

Monika Nemergut

Komentáre