Uzavřením jednoho kruhu v životě člověka je také i konec kalendářního roku. Nový rok je pak opět novým začátkem. Proto všechno, co ve starém roce zůstalo nepochopené, musí se ve Stvoření zachvívat neharmonicky a přináší tak s sebou i do roku nového tíseň a neštěstí. A to až do té doby, kdy se v rytmu Stvoření opět vytvoří jedinečné podmínky pro přeměnu. To však může často trvat i dlouhou dobu. Je přece známé to, že semínko, které nevyklíčilo včas, musí na svoji příležitost čekat do nejbližšího jara, tedy do období, kdy bude příroda jako celek opět příznivě nakloněna možnosti vývoje a růstu.
Ještě je čas! Čas, aby každý z nás sám před sebou přehlédl svůj život před definitivním uzavřením kruhu v tomto roce. Na nápravu toho, co nyní lehkovážně či z nevědomosti promeškáme, s určitými lidmi blízkými či vzdálenými, nemusíme dostat příležitost celé další desetiletí! Pamatujme na to a napněme duchovní sílu k přeměně v poctivém přístupu k životu a jeho pravým hodnotám.
Není nutné dávat si do nového roku velká předsevzetí. Vynasnažme se však splnit poctivě alespoň většinu toho důležitého, co jsme si předsevzali splnit tento rok, anebo co nám bylo přivedeno do cesty Vyšší Vůlí ke spravedlivému vyrovnání. A nespravedlnost od druhých lidí ve svém srdci odpusťme.
Nespoléhejme na zítřek! V něm není možné naplnit ideu duchovního života a štěstí, po němž toužíme. Existuje jen přítomnost, tento okamžik, a jen v něm je možné žít a naplňovat život.
Nechť se tedy ideály dobra a ušlechtilosti nevytratí spolu s tichým dýmem z dohořívající silvestrovské svíce. Nechť je kruh, který se tento rok již brzy uzavře pro každého z nás čistý a harmonický…
Komentáre