O probouzení démonů války a o duchovní síle jednotlivce

V okolí Země se stále formují myšlenkové formy války. Fantomy vojenského řešení nabývají více a více na síle v souvislosti s obavami o budoucí nedostatek všech dosavadních využívaných energetických zdrojů.

Silné úvahy o napadnutí, zničení a ovládnutí protivníka probudily ty spící démony, jež se podílely na tragediích všech dosavadních světových válek.

Naštěstí je zde však na Zemi nyní přítomno i velké množství lidí, vědomě toužících po Světle, po míru a harmonickém soužití.

Tak je ničící síla démonů dosud držena v mezích neviditelnosti současného dění ve světě. Přesto však tyto silné myšlenkové a citové formy způsobují mezi jednotlivci netušené škody a mnohá utrpení. Tak mnohé násilí, zranění a úmyslná škoda jsou následky působení k životu oživených démonů.

Lidstvo ze své největší části, nevšímaje si ničeho, jde ale ve své každodennosti v povrchnosti jen za zábavou a touží si užít co nejvíce ze života, aniž by si jen na chvíli připustilo svoji zodpovědnost za duchovní stav na této Zemi.

Mnozí se sice podivují nad zprávami o neštěstích a katastrofách, avšak po hlubších příčinách a souvislostech neptá se téměř nikdo.

Jako zaklínadlo vyslovuje se stále i dnes kouzelné slovo „náhoda“, či ještě častěji „nešťastná náhoda“. S tím je pro devět desetin lidí vše odbyto. A to i přesto, že i současná exaktní věda přiznává, že vše spolu souvisí, že veškeré, tedy i ty nejjemnější myšlenkové energie vyvolávají nové a nové vazby do vlastního světa hmoty. Že tedy každý následek má svou příčinu! Je tak velmi zvláštní, že není ve vůli lidstva tyto poznatky vztáhnout i k sobě samému, ke svému způsobu jednání a smýšlení.

Stav, jenž nyní na Zemi nastává, přece musí být logicky nutně provázán s přítomností lidského elementu, jenž je zde vědomě působící již více než sto tisíc let. Je tedy tato neochota hledat souvislosti s lidským myšlením a cítěním na Zemi jen projevem neochoty, nebo je to známka opravdové tuposti lidského tvora?

Ovšem co je ve skutečnosti z těchto dvou nabídek horší? Otupělost nebo vědomé zacpávání si uší? Ani jedno nedá se vzít jako pevný základ ke změně k lepšímu. Naopak, zdá se, že vše tak bude muset být v přirozeném běhu vývoje pravděpodobně ještě horší, aby konečně tupost byla nahrazena větší pozorností a bdělostí, a vůle a ochota k naslouchání aby nahradila tvrdošíjné zacpávání si uší.

Teprve pak lidstvo, které nyní více než výstižně připomíná pasažéry horních palub Titaniku, snad najde vůli ke změně.

Otázkou zůstává, kolik lidí bude muset být ještě umučeno, zastřeleno, znásilněno. Kolik lidí bude muset přijít o veškerý svůj majetek při zemětřeseních, kolik lidí se bude muset utopit při záplavách a hurikánech či uhořet při neuhasitelných požárech krajin.

Bude muset opravdu lidstvo dojít až na samé dno propasti, aby se teprve v nejvyšším ohrožení samotné existence na Zemi začalo zajímat o to, jak se má změnit v sobě, ve svém nitru, aby mohl konečně nadejít vytoužený mír a spása?

Žel, zatím zmiňované myšlenkové formy fantomů a válek naznačují, že duchovní stav lidstva balancuje těsně na hraně a je nyní jen otázkou času, kdy tyto formy proniknou do světa hrubohmotného, zneužívajíce jako roznětky nějaké lživé záminky, stejně tak, jako tomu ostatně bylo na Zemi vždy na začátku všech válečných konfliktů.

Co ale může v tom učinit člověk jako jedinec, jako zdánlivě jeden bezvýznamný díleček dnešní civilizace?

Může učinit mnoho! Svojí trvalou přeměnou k čistému, vstřícnému životu může posunout měrku vah k životu Země oproti hrozícímu zničení.

Cestu, jak nejlépe jít vědomě a účinně životem tak, aby se člověk stal se Světlem spojeným duchovním jedincem, obdivuhodným a důkladně přehledným způsobem ukazuje pak právě dílo „Ve Světle Pravdy“. Zejména první díl ze všech tří objasňuje člověku základní souvislosti viditelných i neviditelných dějů na Zemi i ve Stvoření tak, že téměř okamžitě může začít působit v souznění s vysokými světlými silami duchovního původu. Nepotřebuje k tomu žádná duchovní cvičení, žádné drahé esoterické kurzy a školení. Vše je mu otevřeno samočinně a bezprostředně, jakmile se jen on sám pro to poctivě rozhodne.

Tím stává se ale současně ihned velkým spolupomocníkem na ozdravění a povznesení duchovního stavu lidstva na Zemi.

Jeho úloha na Zemi stává se v tu chvíli nesmírně důležitou!

Přece uvažujme - co když jsme to právě my, tou onou nejdůležitější jednou šestimiliardinou, která může rozhodujícím způsobem na stupnici bytí a nebytí Země ovlivnit veškerý další vývoj! Nikdo z lidí není tedy bezvýznamným, jedno, kde se právě nachází. Z pohledu ze Světla má duchovní čistota každého jednoho člověka hodnotu nesmírné ceny! Povznesení nebo zničení této hodnoty je jen v rukou nás samotných!